Můj rok 2016

1. ledna 2017 v 18:47 | Maria |  Writing
Jak začít?
To netuším, také to máte tak, že v hlavě se Vám vytváří různé náměty např. na slohové práce říkate si, že by jste byli schopní napsat i knihu. Jakmile dojde na psaní, tak nic? Mě se to stalo právě ted. Před 1 minutou, ani ne jsem měla krásně vymyšlené věty v hlavě, ale nejsem je schopná podat na klavesnici, když už tak papír nebo mobil.

Ani nevím jestli jsem štatsná z toho, že je další rok za mnou a ten "Nový rok" přede mnou. Nejspiše ano.
Chtěla jsem skončit s blogem, ale nikdy jsem se nezmohla přestat úplně. Chtěla jsem se necitít zbytečná na tomto světě.


Už od základní školy jsem slýchávala od učitelek českého jazyka, že to někde dotáhnu a jednou napíšu knihu.
Tohle mi je dodnes velkou motivací i na střední škole, jsem chválena za dobrou stylistiku ve slohových pracích apod. Ale něco mi v životě chybí. To je rodina. Předem se omlouvám, jestli Vás tím zatížím nebo přivodím lehce depresivní náladu, ale musím to už ze sebe dostat. Nejsem adoptovaná, ani nemám rozvedené rodiče. Na první pohled byste řekli, že jsme úžasná rodinka, kde nejsou žádné problémy.
Ale víte co je za problém? Brečet když jdete domů, bát se přijít domů, cítit se jako adoptovaná, černá ovce rodiny…
Přijde mi, že rok od roku je horší. Mám v hlavě tolik pocitů. Že bych si ji nejraději omlátila o stěnu. Odpočítává Vaše matka dny do 18. narozenin s tím, že Vás vyhodí z bytu? Skončili jste, kvůli rodičům u psychologa a poté u psychiatra?
Jestliže ne, tak já ano. Nikomu to nepřeji měla jsem snad většinu psychických poruch co jde... Ve škole se na mě dívali divně, když jsem záchvatovitě brečela a nevěděla proč. Prošla si panickými atakami, halucinacemi ty měsíce byly strašné. Pocit, že umíráte, nikdo Vám nerozumí a nechápe vaše pocity. Naprosto nepochopená celým světem.
Jak probíhá záchvat (úzkosti / paniky) : U mě to byl pocit, že mi selhává srdce, bud hrozně bilo nebo nebilo skoro vůbec. Třese se Vám celé tělo, nemůžeš se nadechnout a lapáš po dechu. Brečíš, máš slyšiny, že umřeš. Plazíš se po stěně a křičíš, ať ti prosím někdo zavolá záchranku. Klidně si ubližuješ, v tu chvíli nevnímáš nic jen ty pocity.
Tohle i horší jsem měla několikrát za den. V noci, ve škole. Rodiče mi to nevěřili, vyhrožovali ústavem a byla jsem jim na obtíž. http://emo-hannah.blog.cz/Matka mě do toho i dusila, škrtila, mlátila… Důvod? Opravdu nevím.
Ale mé dvojče :) To je svaté, může vše. Věří se ji vše.
Momentálně jsem od 16:30 doma a nikdo mě nepřivítal, chodím po bytě jak neviditelná. Skoro celé prázdniny jsem byla u přítele. Neuvěříte, nikomu jsem doma nechyběla, dokonce mě i vyhnali, ať se k němu zase vrátím, když jsem se zastavila pro nové věci.

Ztratila jsem mnoho přátel. V podstatě ani nevím, čím byl ten rok vyjímečný.
- Odmilovala jsem se po 2 letech od neštastné lásky
- zaláskovala se znovu, získala si jeho ♥
- Pak se se mnou rozešel ( chtěl být sám O.o)
- Já si ho získala znovu jeho ♥
- chodila do fittka
- byla mi nasazena 3 měsíční dieta bez lepku, bez kravského mléka , kterou rodiče nerespektují , prý to mám v hlavě :)

Poměrně nezáživný život.
Musím říct, že tento rok byl pro velice ubrečený. Obrázek “http://www.smileygarden.de/smilie/Asia-Emoticons/277.gif” nelze zobrazit, protože obsahuje chyby. S psycholožkou si píšu, přes e-mail, jelikož mi rodiče zakázali se s ní stýkat.


Od roku 2017 očekávám, že odjedu se svým přítelem (chodí na stejnou školu, ale učí se ruštinu) do Německa na 3 měsíční stáž. Těším se na to, ale i přesto, jaký mám vztah s rodinou se mi určitě zasteskne.
Chtěla bych se už na plno věnovat blogu. Přála bych si být hlavně štastná a psychicky v pohodě.



Co se týče Vás.
Vám bych přála hodně štěstí no Nového roku, mnoho úspěchů s blogem, ale i v osobním životě. Aby se naše kominuta rozrostla, tak jako kdysi. Protože mi příjde, že je nás čím dál méně. Také mnoho štěstí, lásky a krásný vztah s rodinou.

Občas mi příjde, že sims blogy jsou jako jedna velká rodina a někdy bych si přála udělat sraz nebo něco. Poznat se, protože každý komentář od vás mi udělá radost. Dává mi motivaci a sílu, že nejsem přeci jen zbytečná.

Mám Vás velmi ráda.

Krásný Nový rok 2017


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Byl jsi tu

Click ;D 100% (852)

Komentáře

1 Nemessis Nemessis | Web | 1. ledna 2017 v 18:58 | Reagovat

zajímavý rok

2 thesims3love thesims3love | Web | 1. ledna 2017 v 19:19 | Reagovat

[1]: No :-? nevím, ale děkuji

3 Ifča Ifča | Web | 1. ledna 2017 v 21:06 | Reagovat

To je strašný. Rozhodně bys měla někomu (kdo to bude řešit a může to řešit) říct, že tě matka škrtí, dusí a mlátí.
Moc nechápu co se přesně stalo. Trvá to už dlouho? Už od doby kdy jsi byla maličká? Nebo to začalo až když jsi byla starší? A všechny ty psychický věci... To jsi měla už před tím než na tebe máma/rodina začala být taková? Nebo už dřív?
Bude to znít asi hnusně, ale jsem ráda, že nejsem jediná kdo není 24/7 vysmátý jak sluníčko. Občas jsem měla taky nějaký záchvaty, ale u mě to je jiné v tom, že je na mě mamka hodná.

4 Xayla Xayla | Web | 1. ledna 2017 v 22:33 | Reagovat

Nenavidim, kdyz vidim, ze ma nekdo problem jako je tenhle.. :/ Sama dore vim, jaky je mit problemy s rodicema, s psychologem jsem stara znama a moje detsvi nebylo nejruzovejsi, diky bohu, ze se to jenom zlepsuje.. Tim chci rict, ze at uz ses nebo jsi byla sebevic na dne, kdyz se clovek nevzdava, vzdycky nastane obrat :-) a ja verim, ze pro tebe to bude k lepsimu a pujdes porad vys a vys ;-) Ale myslim, ze pokud se k tobe matka chova, tak jak pises, mela bys to resit... Kazdopadne to uz je tvuj osobni zivot, to si musis probojovat sama :-) ja ti jenom preju hodne stesti do novyho roku, at to zvladas a min uslzenych dnu :-) P.S. i kdyz jsem v tehle sims komunite teprve kratce, taky se mi zda, ze by bylo zajimavy udelat nejaky srazy :D

5 Mrs. Nobody Mrs. Nobody | Web | 2. ledna 2017 v 9:10 | Reagovat

Hlavně zůstat silná, to ti nejlepší dělají. Chápu o čem mluvíš. V dnešní době je až děsivé, kolik dětí, rodin, lidí si zažívá problémy. Vlastně okolo sebe nemám nikoho, kdo by doma neměl problémy. Ať už otec alkoholik nebo domácí násilí. Postě všude je něco. A se mnou to není jinak. Mám to samozřejmě trochu jinak než ty, to asi každý. Ale taky se potýkám s problémy s psychikou atd. Jediné co ti můžu říct je, ať se těšíš z maličkostí. Ať je tenhle rok už o mnoho lepší, ať jsi šťastná a hlavně si dělej radost! :-)

6 MRS.Cloe MRS.Cloe | Web | 2. ledna 2017 v 15:29 | Reagovat

O srazu jsem přemýšlela zrovna včera. Nepříjde mi to jako špatný nápad. Protože se tu taky cítím jako v rodině. Není to jen tak něco co zahodíš úplně. Je to nehorázně těžké něco takového napsat, zveřejnit, podělit se. Obdivuju tě už jen za to. A za to, že ještě držíš tak nějak pohromadě. Od tvých problémů jsem na tom o dost líp .. a i tak mi příjde že už víc nezvládnu. Já mám okolo sebe rodinu co drží při mě. Kdybych byla na tvém místě, tak silná bych nebyla. Záchvaty úzkosti znám, a doufám, že nedostanu jeden zrovna teď. Snažím se to všechno ovládat, ale jakmile je člověk mentálně nezdravej.. žádná vůle tomu tolik nepomůže, ať si říká každý co chce. Nezastavíš se, nedokážeš si poručit, žije za tebe někdo jiný než ty. Tvoje pravý já je schovaný někde hluboko, pokud tam vůbec nějaké je. A pokud se nepodělíš se světem, nikdo to sám nezjistí. Matku co by mě bila? A to, že bych pro ně byla vzduch? Je mi to líto, vím, že život někdo nemá VŮBEC lehký. O to mě mrzí, že ty tak skvělá osoba musíš tohle prožívat. Jediné co k tomu můžu nějak optimističtějš dodat je, že až vyrosteš úplně, osvobodíš se od nich- odstěhuješ se, budeš žít sama za sebe a bude moci tohle nejhorší období hodit za sebe. Určitě ti to nechá spoustu ran, co se jen tak nepřekonají, koukám na to realisticky. Ale moc ti přeju, aby sis z toho odnesla i něco víc, než jenom depresi na celý život, problémy jak už sociální tak i fyzický, s ubližováním nebo jídlem. Všechno se to odráží. Jestliže za 10 let budeš úplně na jiném místě psychicky, nevzdávej to. Drž se. A máš tu podporu. Neříkám to jen tak. Jsem vděčná že jsi tu. O to víc teď.

7 shianae-sims3 shianae-sims3 | Web | 4. ledna 2017 v 19:01 | Reagovat

Achjo, někdy se mi ani nechce věřit jaký jsou některý lidi, natož rodiče. Jak se někdo takhle může chovat k vlastní rodině? Hádám, že asi ani se sestrou to mezi sebou nemáte dobrý? Nikdo by si podle mě zrovna v tomhle věku neměl procházet něčím takovým. Je to hrozný na tom světě. Proto je dobrý radovat se s každý maličkosti. Jsem ráda, že máš alespoň přítele a v něm oporu. Člověk musí prostě věřit v lepší zítřky, protože jinak by ten život ani neměl smysl. :-) Možná, že pro tebe bude jen a jen dobře, až se od nich odstěhuješ. Proč čerpat energií a mentálním zdravím na lidi, kterým na mě nezáleží. Já ti přeji jen to nejlepší, a hlavně aby pro tebe byl  tento i každý další rok plný jen pozitivních věcí. No vidíš, sraz je dobrý nápad, ale bude to asi problém, když je každý z jiné části republiky.

8 K. K. | Web | 7. ledna 2017 v 20:58 | Reagovat

Myslím, že ti rozumím, pocity záchvátů úzkosti mi jsou blízké. Pokazila sem tím vztah a spousta dalších věcí. S rodinou mám díky tomu taky občas problémy, ale bohužel můžu říct jen sobecky ne takové. Doufám že se ti v roce 2017 bude jen dařit, raduj se z drobností, hezkého počasí, že si uvaříš jídlo, který je výborný, že si vytvořila tamtu krásnou siminku a podobně. :) mě to pomáhalo v těch horších časech. Tu stáž ti moc přeju!! Ono se to nezdá, ale to že odjedeš, ti ten vztah s rodiči, může pomoc začít zlepšovat.
Hodně štěstí do nového roku!! :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama